Bůh je trvale to největší a nejneproniknutelnější tajemství, nekonečný celek, který bez ustání objímá vše. Bůh je současně projevený i neprojevený. Boží slávě se nic nevyrovná. Pojmu Bůh lze rozumět jedině v Jeho nedělitelné jednotě, stojící nad všemožnými výrazovými prostředky Jeho reprezentace.

Bujarost (v latině exuberantia: „hojnost, rozlévání“) je citový stav velké radosti, provázený výbušným, expanzivním chováním, které tuto radost vyjadřuje, aniž by překročilo uznávané meze společenských norem.  Často hlučné projevy tohoto citového stavu jsou příznačné pro extrovertní osobnosti, které dávají bez rozpaků citům volný průchod.

V sanskrtu doslova „kolo“ či „kruh“. Tento pojem označuje tajná silová centra, která zachycují, zpracovávají, shromažďují, přerozdělují a vysílají různé formy modulované subtilní energie (prány), jež formuje, oživuje, vyživuje, aktivizuje a ovládá hrubé (fyzické) tělo, astrální tělo a kauzální tělo člověka.

Mocná pekelná entita, která spolu s Mundou vládne velkému množství démonických a satanských duchů, kteří jsou zase v područí pánů Čandy a Mundy, velkých démonů Šumbhy a Nišumbhy.

Ontologická kategorie, která je v jógovém pojetí syntézou univerzálních vlastností všech forem, které jsou zahrnuty v určité subtilní energii trvání, přičemž některé z nich jsou co do souběžnosti nebo následnosti sladěny s ostatními. Stejně jako kategorické určení prostorovosti je pojem času obtížné uspokojivě definovat. V duchovním pojetí jógy se čas (někdy mytologicky označovaný jako „věčné navracení“) jeví být cyklický.

Naprosté obětování sebe sama v zájmu společenství je jedinou cestou, která adepta dovede k nejvyššímu zasvěcení. Adept v sobě musí opakovat věčnou oběť slova (ákáša).

Nemorální postoj či chování spočívající v honbě za majetkem a přílišné snaze dosáhnout materiálních výhod. Vzniká a projevuje se v důsledku neharmonické a nepřiměřené aktivaci manipúračakry. Jako výraz individualismu bývá chamtivost ztotožňována s lakotou, žízní po hmotném prospěchu, za souběžného přehlížení zájmů ostatních lidí a přestupování morálních norem.

Charisma je božská blahodárná síla, kterou se vyznačují někteří lidé, pokud získají od Boha Boží přízeň a určité božské energie.

Pojem charisma býval v minulosti používán s odkazem na všechna nadání božského původu, jež se mohla stát přístupná prostřednictvím božského daru člověku, který si to zasloužil, a to pouze za určitých podmínek, které byly známy mudrcům a zasvěcencům.

Nepodložená představa, přelud, bláhová iluze, která odpovídá jen velmi málo, anebo neodpovídá vůbec, skutečně existující realitě na fyzické úrovni či v jiných dimenzích nebo paralelních světech.

Naléhavá, nadměrná, zotročující touha po různých věcech nebo rozkoších. Primární význam je negativní: lačnost po hmotných věcech a rozkoších. Druhotný, kladný význam chtivosti, je žádostivost – vášnivá touha po vědění, žízeň po krásném. V negativním smyslu vyjadřuje chtivost city a postoje, které odporují pravidlům lidského soužití.