Transformace (latinsky „transformare“) je kromě jiného tajuplný jev, jehož prostřednictvím lidská bytost mění k lepšímu svůj charakter, chování či způsob bytí. Akt transformace nastává zpravidla v důsledku působení jednoho nebo celého souboru transformujících faktorů, následkem čehož dojde k hlubokému pochopení života.

Transmutace je přeměna nebo změna (doprovázená uvolněním obrovské energie) jednoho chemického prvku na jiný v důsledku přeskupení jednotlivých elementů v atomech, které nastává přirozeným radioaktivním rozpadem nebo nukleárními reakcemi, k nimž může za určitých podmínek docházet při nízkých teplotách i v biologické sféře.

Jedna ze šesti šatkarem, která mezi jiným usiluje o zvětšení a posílení schopnosti mentálního soustředění, současně s očištěním a zlepšením zraku prostřednictvím nepřerušené fixace pohledu na barevný bod nebo jantru.

„Trojice“. Duchovní šivaistický systém, který se zrodil v údolí Kašmíru (na severu Indie) koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu. Podle školy Trika existují tři základní reality: Nejvyšší Transcendentno (Šiva), Nejvyšší tvořivá ženská energie, která je ve Stvoření imanentní (Šakti) a „atom“ (anu) neboli omezený jedinec.

Turíja doslova znamená „čtvrtý“. Je to čtvrtý základní stav vědomí (vrtti) neboli jinými slovy „nadvědomí“, příznačný pro osvícení a dosažení stavu božské extáze (samádhi). Turíja je stavem nadvědomí příznačným pro duchovní osvobození a projevuje se tím intenzivněji, čím více je aktivována sahasrára. Je nazývána „čtvrtým stavem“, protože transcenduje všechny tři běžné stavy vědomí.

V latině slovo „intentio“ vždy označuje rozhodnutí lidské bytosti, následované spontánně soustředěným vnitřním působením touhy a vůle, usilující o nějaký záměr, neboli jinak řečeno pevně zaměřené k nějakému cíli. Úmysl tedy označuje projev složitého vnitřního procesu lidské bytosti, v němž se současně spojuje rozhodnutí, touha a vůle, které jsou v tu chvíli pevně zaměřené a soustředěné na dosažení nějakého cíle.

Upanišady jsou posvátné texty tvořící „zjevenou“ část véd a základ filosofie védánta. Vyznačují se velkou svobodou myšlení a otevřeností vůči moudrosti a transcendenci. Upanišady v podstatě obsahují popis zásadního individuálního nesmrtelného Já (átman) a ukazují jeho totožnost s univerzálním božským (makrokosmickým) Duchem, brahma neboli paramátman.

Upřímnost (latinsky „sinceritas“) znamená nepřítomnost přetvářky či záludnosti, otevřenost, loajálnost. Podle „Oxfordského slovníku“ znamená původní latinské slovo „sincerus“ „poctivý“, „čistý“, „bezúhonný“, „bez chyb“.

Výraz označující výjimečnou sílu, vlastní jak jogínovi, tak jogínce, schopnou umožnit úplnou transmutaci spermatu (nebo jemu odpovídajících specifických sexuálních výměšků, včetně těch menstruačních v případě ženy) a energii, která je výsledkem tohoto tajného procesu, neustále směřovat vzhůru (úrdhva), aby nakonec vystoupala ve formě sublimované energie na úroveň základního centra vědomí (sahasrára).

Úzkost je soubor pocitů a citových jevů, které se zpravidla vyznačují pocitem tlaku a reálného či imaginárního strachu z velkého neštěstí anebo utrpení, vůči němuž si připadáme bezbranní a bezmocní.