a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

HYSTERIE

Znamená formu neurózy charakterizovanou hyper-verbálností o viděném obraze a nevědomých pocitech. Nemoc byla objevena a popsána již ve starověku Hippokratem, ale k jejímu lepšímu poznání došlo až na konci 19. století, kdy byla popsána lékařem Charcottem, který ji považoval také za somatickou nemoc, patřící do oboru neurologie.

IČČHÁŠAKTI

Výjimečná božská síla vůle, která uvádí v pohyb události a zdánlivé náhody, které když nastanou, jsou nevědomými nazývány souhrami okolností.

IDEACE

V józe to je subtilní proces rezonance s božskou makrokosmickou myslí, skrze kterou se vyvolává jak vytváření nápadu a konceptu, tak i jejich systematicky přicházející souvislost v názoru na svět a poznání, která bude vytvářet převážně rezonanční jevy s určitými úrovněmi makrokosmického projevu.

IDEÁL

Ideál (z latinského idealis) je vzor či prototyp dokonalosti člověka, k němuž jakýkoli jedinec či společnost aspiruje; vyšší a základní motiv lidské činnosti, který přichází ke slovu ve všech oblastech činnosti, včetně jógy či duchovnosti. Představuje mentální projekci vytříbené, božské skutečnosti, která existuje „hic et nunc“, nicméně je žádoucí a dosažitelná, dává směr celému životu a má imperativní ráz.

IDEALIZACE

Idealizace je proces, na jehož základě dochází k tomu, že je předmět pokládán subjektem za dokonalý (vlastnosti předmětu a jeho hodnota se blíží dokonalosti). Ztotožněním se s idealizovaným předmětem vznikají ideální duševní vzory. V milostném vztahu (obecně ve vztahu lásky) nabývá idealizace podoby citového, milostného a sexuálního nadhodnocování.

IMANENCE

Termín pochází z latinského „in“ (v) a „manere“ (zůstat), imanentní = takový, který existuje a projevuje se uvnitř předmětu nebo bytosti; který jedná zvnitřku předmětu nebo bytosti, přičemž je pro lidskou zkušenost a poznání za určitých podmínek dosažitelný (například: proces rezonance, který se objeví v bytosti poznávajícího, s odpovídajícím (imanentním) aspektem, jež existuje v daném předmětu nebo osobě).

IMPOTENCE

Impotence (z latinského impotencia, „neschopnost“ či „slabost“) je neschopnost muže vykonat sexuální akt, v některé z jeho fází anebo zcela, zapříčiněná buďto slabou erotickou probuzeností (dynamikou) anebo určitými subtilně energetickými bloky, které se mohou objevit na úrovni silových Center múladháračakra, svádhišthánačakra, manipúračakra, anáhatačakra.

INDIVIDUALITA

Individualita je celkový charakter neboli celek specifických charakterových vlastností, prostřednictvím kterých se určité lidské bytosti evidentně odlišují od jiných. Každá živá lidská bytost je individualitou naladěnou a vibrující specifickým způsobem s určitými subtilními energiemi příslušné makrokosmické úrovně.

INDIVIDUALIZACE

Individualizace je postupný proces krystalizování a sestavení individuality z hlediska somatického, psychického a mentálního, díky zpřesnění vlastní struktury a udržování a zvyšování některých rozdílných rezonančních procesů (s určitými energiemi a vibračními úrovněmi makrokosmu), skrze které je umožněna shoda a jednota osoby (charakteristická pro určitou etapu či inkarnaci).

INDIVIDUUM

Individuum (toto slovo pochází z latinského individuum – „nedělitelné tělo“). Psychologicky se skrze toto slovo definuje lidská bytost jako odlišná jednota i specifická vnější, biologická a psychická totožnost a také jako oddělená bytost, jedinečná a ode všech ostatních odlišná.

NAHORU